Podzimní Island

Island patří mezi nejkrásnější a zároveň nejbezpečnější země na světě. A já pro něj mám navíc strašnou slabost! Skandinávská příroda, volné stanování, geotermální prameny, vůně síry, to je sen. Nějaké deštíky nebo vítr proti tomuhle nehrají žádnou roli, za tohle to stojí! Podzimní chmury jsou tady ještě temnější, listopad je začátkem zimy, déšť střídá sníh, fouká, je lezavo. Ale navzdory tomu se vracím! Podzim tady má svoje kouzlo.  

V Reykjavíku jsme si půjčili auto a vyrazili na Sever, přesněji na Západní fjordy. Cesta byla dlouhá, ale výhledy na islandské krajinky neomrzí. A obří vodopád Dynjandifoss, který leží na začátku této nejopuštěnější oblasti Islandu, je velkolepý a za dlouhou cestu stojí. 

V podvečer jsme vyrazili zpět směrem na Jih, dalším cílem byl poloostrov Snæfellsnes, kde leží známý Kirkjufell, který jsem toužila vidět a vyfotit! Večer jsme postavili stan, zachumlali se do našich 3-sezónních spacáků, v noci trochu promrzli, a ráno začali sesypáváním závějí ze stanu.

Na Snæfellsnesu jsme z Ólafsvíku sněhem vyšlápli směrem k sopce Snæfellsjökull (výše) a pak nás čekal ten vymodlený Kirkjufell!  

Na Islandu jsme strávili týden, první polovinu jsme tedy měli půjčené auto, dojeli až na Západní fjordy, pak na Snæfellsnes, užili si větší pohodu a pak se vrátili ke klasice- s batohem a projít se! V plánu byl 2-3 denní trek z Hveragerdi, přespání ve stanu v údolí, koupání v horkých pramenech. Blížící se bouře nám ale plány změnila a my se nakonec museli běžet schovat do hostelu, vítr by nás odfoukl i se stanem..

Tak jsme se druhý den vypravili směrem k letišti s cílem napříč přejít poloostrov Reykjanes z Grindavíku do Keflavíku. 

P.S.: Info nakonec

• zpáteční přímé letenky s Wizzair z Prahy do Reykjavíku nás vyšly na 1800 Kč
• podařilo se nám sbalit jen do příručních zavazadel, včetně stanu, spacáku a karimatky ( kromě plynu a vařice jsou v podstatě všechny nutnosti na stanování povolené do příručního zavazadla)