Moje fotovýbava: Vývoj

Focení už je nedílná součást našeho cestování i trekování. Foťák s výbavou se tak stal naším věrným parťákem, kterého se jen tak nezbavíme. A hlavně se ani zbavit nechceme!

Ale o tom jak se má technika (a hlavně výstup z ní) vyvíjela v průběhu času jsem se rozepsala na následujících řádcích! 

V roce 2013 jsem propadla Nikonu, tělem D7100 (s APS-C snímačem) a objektivem 18-105mm to začalo, a pak už se mnou to šlo do z kopce! Ještě v Kyrgyzstánu jsem měla jen tento objektiv, ale za to jsem totálně a naprosto propadla focení na cestách. Původní objektiv šel brzy ze hry a nahradila jsem jej postupně Nikon objektivy 12-24 mm/4 DX, 35 mm/1.8 DX, 85 mm/1.8. S touto sestavou jsme navštívili třeba Norsko nebo GR 11. Mezitím do Nikon rodinky přibyla i D3 (Full Frame snímač), která (vzhledem k obří váze i konstrukci) byla pasována na městský fotoaparát a společně s 35/1.8 a 18-35/3.5-4.5 se mnou navštívila třeba Vídeň nebo Madrid.

Hlavní tělo D7100 nahradila D810 a přišla výměna objektivů (ta byla nutná vzhledem k tomu, že D810 má oproti D7100 dvojnásobně velký snímač).. s 12-24 mm/4 i 35/1.8 DX se mi loučilo jen těžko. Ale náhradu jsem našla! Vzhledem k rostoucí váze všeho okolo fotoaparátu jsem se odhodlala koupit pevné objektivy a vynechat zoomy, a začala jezdit jen s: 20 mm/1.8 a 35 mm/1.8 FX. S touhle kombinací těla a objektivů jsem navštívila Nový Zéland, přešli jsme GR 5 a GR 221 a momentálně s tímto vybavením i obcházíme hranice v rámci Mé vlasti. (I když po Čechách s námi občas jede i 85mm, to zas nemohu zapřít!) A nelituji. Oba malé a lehké, oba široké i světelné. A kombinace těchto vlastností, to je bomba!

A jak se má technika i styl focení obměňoval?

Z JPEGu jsem přešla na focení do RAW, z jednoho zoomu na tři pevná skla, z APS-C na FullFrame. Třeba se sami v článku najdete a vytipujete si techniku, která bude na focení sedět víc i vám!

Na konci článku najdete vysvětlení některých důležitých pojmů, se kterými se v článku setkáte a pár tipů k nim. 

NIKON D7100

Zrcadlovka s APS-C snímačem (poloviční než kinofilmové políčko), která vyšla v roce 2013. Pokročilejší tělo s množstvím ovládacích prvků (=hora tlačítek na rychlejší ovládání), obecně má kvalitnější hledáček a efektivnější ostření. Dokud jsem fotky neupravovala, k hranicím schopností tohoto foťáku jsem se nedostala ani náhodou. Až ve chvíli, kdy jsem začala s fotkami pracovat následně v počítači, začal mi vadil menší dynamický rozsah (vysvětlení na konci článku) a tím v souvislosti s úpravami vznikající "aura" kolem některých tmavých (a následně upravených) oblastí snímku. Všimnete si záře/aury, která zesvětluje oblast okolo postavy, na fotce níže? Nejlépe je to znatelné mezi koleny, kde už hory v pozadí téměř nejsou vidět.  

Fotografování ale není jen o těle foťáku, to objektivy jsou prostředek, který vám usnadní práci a pomůže se zdůrazněním toho, co má být na fotce nejvýznamnější.  

Nikon D7100 + 18-105mm/3.5-5.6 

18-105 mm (po přepočtu 27-157,5 mm- kdo nerozumí téhle podivné poznámce, ať mrkne na vysvětlení na konci článku) je klasický setový objektiv, s běžnými ohnisky a tedy zcela běžnými úhly záběru, stejně tak jako s průměrnými hodnotami clony (opět vysvětlení na konci). O to těžší je udělat s ním zajímavou fotku. V Kyrgyzstánu by se fotilo krásně, ale mé schopnosti tehdy nebyly nic moc a fotky co tam vznikly jsou tak nějak normální, dokumentární..

Nikon D7100 + 35 mm/1.8 DX

Můj první pevný (= bez zoomu) objektiv (po přepočtu 52,5 mm). Ten mi ukázal o kolik jednodušší je udělat fajn fotku jen pomocí menší hloubky ostrosti, a tedy rozostřeného pozadí nebo popředí. A 18-105 mm šlo velmi rychle ze hry. S prvním lepším objektivem také přišly první pokusy o úpravy a postupně jsem začala přecházet na focení do RAW formátu, objevovat co to je protisvětlo a víc pracovat s úhly záběru.

Nikon D7100 + 12-24mm/4

Širokáč (po přepočtu 18-36mm), který mi moc přirostl k srdci. Široký záběr je jeden z benefitů, který zrcadlovkám (nebo bezzrcadlovkám) nikdo neupře! Když si na širokáč zvyknete a najdete dost zajímavé popředí a celkově snímek zvládnete vyplnit, už na něj nedáte dopustit!  

Nikon D810

D810 je tělo s větším, tzv. Full Frame, snímačem a proto jsem musela vyměnit oba původní objektivy (35 mm DX i 12-24 mm jsou oba určeny pouze na menší snímače jaký měla D7100). S D810 už fotím jen do RAW a všechny fotky prochází následnými úpravami. Mimo jiné je obrovským přínosem D810 proti D7100 nepřekonatelný dynamický rozsah (foto níže a vysvětlení opět na konci stránky), který byl také největším důvodem proč vyměnit D7100 za tento fotoaparát.

D810 má velké rozlišení (viz fotka níže: 7360 x 4912 px, tzn. 36 Mpx), to umožní vykreslit detaily (proto je oblíbená např. na krajinářskou fotku).

Nikon D810 + 20 mm/1.8

D810 + 20mm je moje aktuálně nejvytíženější dvojice, kombinace širokého záběru a světelného skla mi absolutně učarovala. Nejen na krajinky a reportáž, ale i na noční oblohu. A mimo jiné také na kresbu "hvězdičky" od silných zdrojů světla (kterou dělá nejlepší na clonu 11).  

D810 + 35mm/1.8

Doplněk k 20mm/1.8, typické reportážní ohnisko, které se hodí jak na krajinky, tak na portrét. Kdybych si měla vybrat jeden jediný objektiv, který si vezmu s sebou na cestu, tak to bude on, nejlepší kompromis!  

D810 + 85mm/1.8

Typicky portrétní objektiv, který ale ráda využívám i na cestách, když je zrovna kapacita, síla a chuť vzít i třetí objektiv. Delší ohnisko pomůže se zvýrazněním vzdálených objektů (jako třeba Klínovec na 3. fotce níže), které by na fotce z širokáče jako je 20 mm nebo 35 mm byly sotva vidět.

Nikon Z 50

Když jsme vyráželi na Nový Zéland na trek Te Araroa, váha hrála ještě větší roli než obvykle. Proto jsem začínala váhat, zda si D810 společně s 20 mm a 35 mm opět najde cestu do našich batohů.. Vzhledem k váze a celkové objemnosti nakonec tedy padla volba na Nikon Z 50.

Nikon Z 50 je malá a drobná bezzrcadlovka s APS-C snímačem. Ačkoliv jsem se zpočátku obávala návratu k menšímu snímači, výstup ze Z50 mě přesvědčil o tom, že jsme udělali krok správným směrem.

Nikon Z50 + 16-50/3.5-6.3

Univerzální setový objektiv, který vyniká zejména svou nízkou váhou (cca 130 g) a minimální velikostí. Ohniska (po přepočtu 24 mm - 75 mm) mi vystačí na 90% fotografií, od reportáže po portrét.

Společně se Z50 tvoří dvojičku vážící necelých 600 g a jsou tak ideální na všechny treky a výšlapy.

I když jsem se zpočátku obávala průměrné světelnosti objektivu (zejména v porovnání s objektivy, na které jsem byla zvyklá), přesto optika bez problému umožňuje rozostřit popředí i pozadí pomocí malé hloubky ostrosti. 

Nikon Z50 + 50-250 mm/4.5-6.3

K teleobjektivům jsem si hledala cestu dlouho. Mimo jiné také s Full Frame snímačem prakticky nepřipadaly v úvahu- jejich váha už je v batohu na trecích doslova neúnosná. S menším snímačem Z50 se ale otevřela cesta k objektivu 50-250, který představuje bezvadný doplněk široké 16-50 a otevírá zcela jiné možnosti ve fotografování nejen krajiny, ale i reportáže z cest.

+ info navíc: 

CLONOVÉ ČÍSLO A CLONA

Na každém objektivu je kromě ohniska (např. 24-70 mm, 50 mm, 10-20 mm) uvedené i clonové číslo, které značí tzv. světelnost objektivu. Clonové číslo/clona je tedy vlastnost objektivu. Clonu tvoří lamely, které se dle nastavení clonového čísla otevírají či zavírají a podle toho pouští na snímač množství světla. Čím nižší clonové číslo je nastavené, tím více je clona otevřená. Proto se nastavení minimální clony objektivu (podle objektivu např. clona 1.2, 1.4, 1.8 nebo třeba 4) říká fotit na "plnou díru" = na nejvíce otevřenou clonu. Čím nižší clonové číslo je možné nastavit, tím je tedy objektiv světelnější. Proto se za světelné objektivy považují zejména objektivy s minimálním clonovým číslem 1.2, 1.4, 1.8, 2.8.

1. objektiv "pouští" na snímač během snímání více světla, což se hodí např. v temnější místnosti, kde je málo světla: první fotografie níže, málo světla po západu slunce vyrovnalo clonové číslo 2.8, delší čas 1/60 s a ISO 800.
2. rozostřené popředí a pozadí.

Při nastavení nízkého clonového čísla tedy bude jen malá část (hloubka) snímku na fotografii ostrá a vznikne efekt rozostřeného popředí/pozadí.

CROP FAKTOR? 

CROP faktor je násobek, kterým se přepočítávají ohniska objektivů v případě, že máte snímač menší než je kinofilmové políčko- tzv. Full Frame. 

Ohnisko objektivu značí čísla uvedená na objektivu v mm, která označují jaký výřez z reality fotoaparát "uvidí" a následně vyfotí. Všechny objektivy na sobě mají ohnisko uvedené, např. 18-105 mm, 35 mm, 55-300 mm. 

CROP faktor se tedy uplatňuje v případě snímačů velikosti APS-C (a menších). 

APS-C snímač mají u Nikonu např. modely d3500, d5600, d7500, d500. FullFrame snímač modely d750, d810, d5 a bezzrcadlovky z6 a z7.

CROP faktor se počítá tak, že se ohnisko uvedené na objektivu vynásobí x 1,5. To znamená, že pokud mám např. Nikon d5600 a na něm objektiv 35 mm/1.8, je nutné, abych objektiv 35 mm vynásobila CROP faktorem- jedině tak zjistím jakým ohniskem fotím "doopravdy", a tedy:

35mm x 1,5 = 52,5 mm. 

APS-C snímač má totiž díky svojí velikosti užší úhel záběru a všechny objektivy (i když jsou určené třeba pouze na snímače velikosti APS-C) jsou označovány jako by byly "nasazené" na Full Frame. 

Takže: 

• 10 mm objektiv na Full Frame bude opravdu 10 mm a na APS-C 15 mm.
• 50 mm objektiv na Full Frame bude opravdu 50 mm a na APS-C 75,5 mm.
  
• 300 mm objektiv na Full Frame bude opravdu 300 mm a na APS-C 450 mm. 
• Atd.
  

Výsledek je, že menší snímače tedy budou potřebovat širší objektivy, aby měly opravdu široký záběr, ale zároveň jim budou stačit kratší objektivy na to, aby dosáhly stejného přiblížení jako Full Frame.

"ŠIROKÁČE"

Široká ohniska mají i své nevýhody. Vzhledem k jejich širokému záběru se vše zdá být dál než ve skutečnosti je, proto je potřeba hledat záběry tak, aby byly "dostatečně vyplněné". Např. na některé snímky hor jsou delší ohniska zpravidla lepší, viz. srovnání fotek níže. 

Zleva doprava jsou fotografie focené d7100 na (po přepočtu) 35 mm, 52,5 mm a 122,5 mm. Čím širší ohnisko bylo, tím vzdálenější a méně výrazné se vrcholky kopců a hor zdály a naopak.  

DYNAMICKÝ ROZSAH

Dynamický rozsah je vlastnost snímače vykreslit tmavé a světlé části snímku bez ztráty kresby v těchto místech. Zpravidla (nemusí tomu tak ale být vždy) toto lépe ovládají spíše Full Frame snímače (D810) než menší APS-C (D7100).

To v praxi znamená, že pokud budete s fotkou manipulovat v postprodukci, dynamický rozsah snímače vám nastaví hranice kam až můžete tzv "vytahovat stíny a stahovat přepaly". bez toho, aby se kolem obzoru nebo postavy ve stínu vytvářela aura a tyto části snímku tak nějak nepřirozeně svítily.

"Vytahování stínů" s sebou ovšem nese některé neduhy: v místech, kde je stín vytažený může 

1. vznikat šum (podobně jako při vysokých nastaveních ISO hodnot) 
   
2. část fotky modrat nebo jinak posouvat barvy do chladnějších tónů 
   
3. kolem obzoru nebo např. postavy ve stínu vznikat tzv. aura a tato místa mohou zároveň působit jakoby zářila. 

Tomu se dá vyhnout tak, že nepoženete úpravy příliš daleko- každý fotoaparát má hranice jinde. Obecně platí, že čím novější fotoaparát, tím lepší dynamický rozsah. Velkou výhodu v tomto mají i Full Frame zrcadlovky, jejichž větší snímač zvládá tuto zátěž lépe.