Etapa 5: Český les 2/2
Ve čtvrtek večer, před Velkým pátkem, jsme vystoupili z autobusu, opět v Rozvadově a zpět u hranic. A jen pár set metrů za Rozvadovem se už zase člověk ocitne zpět v přírodě a lesích.
V plánu bylo si tuto část Českého lesa užít v poklidu, pomalejším tempem a hlavně jít velkou část etapy po hraniční stezce. Přesto jsme první den ještě využili turistických cest, minuli skalní město Muschelhütte, a mířili k rozhledně Havran.
Havran je jedním z vrcholů Českého lesa, které se pyšní vlastní rozhlednou. Ta sloužila až do roku 1990 vojenským účelům a veřejnosti byla nepřístupná. Poté až do rekonstrukce chátrala a v roce 2014 byla otevřena jako jedna z nejnovějších rozhleden Českého lesa. Havran nyní kromě rozhledny slouží také jako připomínka minulého režimu- během stoupání na výhled budete míjet naučné cedule, které turistu seznamují s některými událostmi minulého režimu, stejně jako s úspěšnými i neúspěšnými pokusy o útěky do sousedního Německa, které se odehrávaly v dobách komunismu.
Havran je jedním z vrcholů Českého lesa, které se pyšní vlastní rozhlednou.
Nedaleko od Havranu je k vidění také zachovalý kus železné opony.
Na hraniční stezku se lze velmi snadno napojit jen pár desítek metrů od Havranu, když budete následovat zelenou značku- ta vás na ní brzy dovede a pak už jen stačí sledovat bílé tyčové značení.
Hranice jakoby respektovaly i samy stromy- kde končí český a začíná německý les je velmi zřetelné.
Občas jsme u hranic narazili i na bývalé hraniční přechody, dnes už pomalu zarůstající lesem.
Na některých místech je hraniční stezka schůdná stejně snadno jako značené turistické cesty, ale někde se mění v mokřiny, které pomáhají překonat jen trouchnivějící stromy.
Předpověď počasí byla velmi pozitivní a tak jsme se rozhodli vyrazit pod širák, pojištění teplým spacákem Hannah Sherpa 300, ve kterém nám při nočních 4°C bylo krásně. Zároveň jsme i vyzkoušeli nové karimatky, o kterých Matěj píše v článku.
Hranice se občas setkává i se stezkami turisticky značenými. Jako např. tady, ve Středu Evropy, kde mezi stromy zničeho nic vystupuje kamenná mapa vyobrazující Evropu a její střed společně s mohutným patníkem označující to konkrétní Místo. Později jsme se sice dozvěděli, že takových středů Evropy je jen v České republice hned několik, a velmi záleží na tom, jak je vlastně ten Střed Evropy definován. Ale radost nám to zkazit nemohlo, tento bude jistě ten pravý a dali jsme si u něj oslavnou snídani. Tady mu to sluší, v klidu a tichu Českého lesa.
Hranice se občas setkává i se stezkami turisticky značenými.
Za ty čtyři velikonoční dny jsme nepotkali (vyjma rozhledny Havran) vlastně žádné turisty. Český les je zřejmě zatím jejich zájmu skryt a tak si zachovává ten klid a mír, který v něm snad ještě dlouho bude panovat. Měli jsme štěstí a poznali jsme tu další krásnou část Naší vlasti, kam se budeme rádi vracet.
Info nakonec:
- my zvolili cestu Praha-Stříbro autem, kvůli časovému presu a logisticky obtížnější cestě směrem do Rozvadova
- poté autobus Stříbro-Bor, Bor-Rozvadov, 1h 30min, cca 60 Kč
- zpět vlakem Cheb-Stříbro: přímý vlak, 50 min, cca 100 Kč
- spojení k hranicím není vždy právě nejfrekventovanější, proto je nutné dávat si pozor na jízdní řády a vše si předem naplánovat
- v obou částech Českého lesa jsme naráželi na značky upozorňující na bývalé obce, které byly často vystěhovány a rozebrány v souvislosti s odsunem či s vytvořením hraničního pásma, více info zaniklé obce