Instantní jídla. Jsou i lepší věci čím se živit na cestách, ale váha, voda, cena, plyn na vaření jsou věci, které nás k nim stále dokola vrací. Takže předesílám, že následující článek není pro gurmány na cestách. :) 

Obecně to bývá tak, že hlavní podmínky toho, co se bude jíst, jsou: 

1) jak dlouho se to vaří?
2) kolik na to potřebuji vody? 
3) kolik to váží?
4) je to dostatečně výživné?
5) dá se to jíst? :D (V tomhle směru, pravda, má každý limity jinde!)
Na základě posledních pár let cestování jsem si vybudovala solidní nenávist k čínským polévkám, ačkoliv mnoho lidí se jimi cpe horem dolem, já už tohle nezvládám (tady je ta má pomyslná hranice co se jíst ještě dá a co už ne). Taky ovesné kaše už nepatří mezi mé oblíbené snídaně, ty přichází na řadu, až když není hlad, ale HLAD. Ale po pár dnech chůze se nad nimi vždy slituji a můj vztah k nim nakonec pookřeje. 
Posledně na GR 11, kde jsme nasbírali hromadu zkušeností nejen ohledně hladu, jsme si nakoupili cca 85% jídla už před začátkem cesty a vše sbalili do balíků, které se postupně odesílaly. Tak jsme vynaložili maximální úsilí, abychom vymysleli po čem všem budeme toužit, aby to splňovalo podmínky 1)-5) výše a zároveň, aby 
- se to nerozteklo (čokoláda šla bohužel ze hry!)
- se to nezkazilo na horku 
- to bylo dost energetické, sladké, slané! (protože je pravidlem, že při dlouhodobější fyzické námaze bývá soli a cukru nedostatek)
Na základě všech smutných podmínek, které vyřadili spousty dobrot, se dá aktuální seznam klasiky, co si balím na cesty sepsat následovně: 

Na ráno: 
- ovesné kaše
- instantní polévky (jak "do hrnečku", tak na delší vaření)

Na hlavní jídla: 
- těstoviny (expres, 3 min vaření; v rámci úspor vody i plynu, lze instantní rajčatová polévka použít jako omáčka)
- rýžové nudle (do polévky nebo společně s EM masem a povařenou sušenou zeleninou)
- kuskus (zalévaný vývarem z bujónu nebo s kořením a vývarem ze sušené zeleniny)
- instantní bramborová kaše (s EM masem nebo konzervičkou slaných rybiček)
- sušené sojové maso (bohužel se déle vaří, ale je extrémně výživné, samá bílkovina; povařené v bujónu nebo s kořením)
- sušený hrášek (ten jsem objevila až na Zélandu, v ČR jsem na něj zatím nenarazila, ale doufám, že bude!)

Na posílení (svačinky, které pravidelně a většinou i preventivně dodržujeme- ten nedostatek energie co se dostaví bez svačinky mne vždycky doslova uzemní):
- müsli tyčinky a další (hodně vybírám dle energetických hodnot)
- flapjacky (ovesné tyčinky, výživné a dobré)
- sušené maso (návod na domácí doplním do článku Sušárna)
- tvrdé salámy
- sušená zelenina (původně byla určená jen do vaření, ale časy se mění a bývá hlad)
- sušené ovoce (zejména jablka, brusinky, rozinky, banány, meruňky, ananas)
- solené arašídy (co je slané, to je dobré!)

Dále
- sůl a pepř, společně s kari tvoří takovou mojí klasiku, co se hodí skoro do všeho jídla
- pytlíky s čajem

Na dlouhé treky:
- sáčky na přípravu rehydratačního roztoku (Vývoj mého vztahu k téhle nechutnosti byl zajímavý- zpočátku jsem to pila jen z racionálních důvodů a žaludek se mi obracel a pokoušel se to dostat ven, postupem času mi ta extrémně divná kombinace slané a sladké chuti chutnala čím dál tím víc, tělu ubývala sůl a minerály díky dlouhodobé námaze a pocení.)
- magnesium (které, kromě toho, že to je dobrota, i pomáhá proti křečím)
- ještě lépe magnesium s vitamínem B6 (který pomáhá mj. proti únavě)

A co tu máme dál?

Back to Top