Vybírání stanu je složitá věc, která může dopadnout k vaší spokojenosti jen v tom případě, že si předem promyslíte co vše od stanu očekáváte a na co ho budete využívat. 
Otázky, které si musím pokládat při výběru stanu: 

1) na co stan budu využívat? 
- do kempu: stačí mi rodinný a prostorný stan větších rozměrů, ať mám pohodlí, na jeho váze mi nezáleží, v batohu ho nosit nebudu
- na běžnou turistiku: občas vyrážím na výlety se stanem, spíše na kratší dobu, např. cca 3 dny ho nosím s sebou v batohu, jsem tedy náročnější, stan by neměl mít moc vysokou váhu (do 3 kg) a měl by odolávat větru i dešti, abych se na něj mohla spolehnout, typově např. Hannah Covert 3
- na dálkové treky: stan už nosím v batohu delší dobu, čím déle, tím víc mi záleží na jeho váze, podle toho který trek jdu, musím promyslet i odolnost stanu a jeho stabilitu (ve vyšších nadmořských výškách hrozí silnější bouřky, vítr, sníh, atd.), typově např. Hannah Hawk 2- stabilní a lehký
- na zimní expedici nebo do extrémních podmínek: chci spolehlivý a stabilní stan, který zvládne i silný vítr a bouřky, navíc má i (v případě zimní výpravy) lepší tepelný komfort, výhodou mohou být i sněhové límce, které brání unikání tepla a vnikání studeného větru

2) pro kolik lidí bude a kolik místa ve stanu chci mít? 
- v kolika lidech budu obvykle cestovat? 
- stany pro dva mají obvykle šířku okolo 130 cm, což je poměrně hraniční rozměr, zejm. pokud chcete mít na spaní více pohodlí a neustále do druhého nešťouchat, to je třeba promyslet a vyzkoušet, a nakonec vzít v potaz také to na jak dlouho se stanem vyrazíte - pokud na pár dní, tak není třeba se rozměry tolik trápit, pokud ale vyrazíte např. na 10 dní a déle, a na klidný spánek potřebujete prostor, je třeba na toto dávat pozor
- mnoho stanů pro dva je také hodně krátkých, to může být problém zejména pro muže, např. Hannah Hawk 2 má délku vnitřní komory sice 205 cm, ale tím jak je jeho kopule u nohou rychle zkosená, i Matěj, který měří 175 cm jej měl tak akorát, aby se v poloze na zádech špičkami nohou nedotýkal stěny
- mám-li větší stan, je příjemné, že si dovnitř můžu dát i batohy a mám prostor na to se ve stanu rozkramařit, a ne znovu a znovu vylézat do předsíňky s batohem, kde jsem si zapomněla čelovku/ lžíci na jídlo/ atp. 

3) potřebuji jednu nebo dvě předsíňky?
- jedna předsíňka má tu výhodu, že stan zabere o to méně místa a ušetří se na jeho váze, a naopak nevýhodu v tom, že pokud v ní máte batohy, je dost obtížné dostat se dovnitř a ven
- dvě předsíňky mají zase tu výhodu, že pokud se vám batohy nevejdou do stanu, můžete jednu z nich využít na batohy a druhou jako vchod a východ do stanu

4) záleží mi na váze stanu? tzn.: budu ho nosit na zádech či vozit v kufru auta?
- pokud vím, že se stanem vyrazím jednou za rok na prodloužený víkend v mírnějších podmínkách, není nutné investovat do drahého a ultralehkého stanu
- pokud je pro mě váha nejvýznamnějším kritériem, které převažuje i mé požadavky na komfort, není od věci zamyslet se nad tím, zda by mi místo stanu nestačil pouhý přístřešek, buď plachta, tarp anebo pončo/tarp (přístřešek a pláštěnka v jednom), jejich váha se může pohybovat od 500 g
- běžné lehké stany za relativně dostupnou cenu dnes váží okolo 2000 g
- důležité je zmínit, že váha by neměla být první a poslední na co při výběru stanu hledím, váha by měla být pouze jedním z kritérií při výběru (viz výše)


Na co si dávat pozor:
 
Kondenzace (ve zkratce)
je něco čeho se u stanu velmi těžko zbavuje. Jde o jev, kdy se na vnitřní straně tropika (vnějšího pláště stanu) sráží vlhkost (vodní pára obsažená ve vzduchu), a tím se vytváří kapky. Vzniká rozdílem teplot uvnitř stanu (který vyhříváme naším tělesným teplem a kde zvyšujeme vlhkost např. dýcháním, vařením, atp.) a povrchovou teplotou tropika, která je ovlivněna nižší venkovní teplotou. Jediné, co může kondenzaci zmírnit je řádné větrání stanu- okénka atp. na tropiku, přičemž čím blíže vrcholku kopule  stanu jsou, tím efektivněji mohou pouštět ven vzduch, který obsahuje vodní páru a stoupá vzhůru. Pokud tedy větrací otvory nejsou v kopuli stanu, teplý vzduch, který vystoupá do kopule jimi neunikne a zkondenzuje tam.

Vodní sloupec 
je hodnota, která charakterizuje jak materiál dokáže odolávat tlaku vody. Uvádí kolik mm vody (= vodní sloupec) látka za ideálních podmínek nepropustí skrz. U stanů jsou vždy uváděné dvě hodnoty vodních sloupců- pro podlážku a pro tropiko. 
Pro podlážku je vhodné, aby měla vyšší hodnoty vodního sloupce, je jisté, že pouhým kleknutím na podlážku vyvinete mnohonásobně vyšší bodový tlak než kdejaký vítr, který se opře do tropika, a vodní sloupec je zde tedy vlastně významnější hodnotou. Pouze pro představu je "jistota" cca hodnota 6 000 mm a vyšší. 
Jiná situace ale nastává u tropika. Hodnoty vodního sloupce zde budou dostačovat nižší než u podlážky, záleží také zda prší a je relativní bezvětří a nebo zda prší a fouká silný vítr- čím silnější vítr bude foukat, tím větší tlak bude vyvíjen na mokré tropiko a tím vyšší vodní sloupec bude třeba. Pro představu do běžných, nicméně horských podmínek, bude dostačovat hodnota cca 5 000 mm a vyšší. Jiné to samozřejmě bude u expedičních stanů, na které jsou kladeny vyšší nároky. 
U uváděných hodnot vodního sloupce se také může stát, že různí výrobci uvádí vodní sloupce různě, resp. dle jiných vnějších faktorů (např. MSR uvádí hodnoty vodního sloupce měřené při větru o rychlosti 80 km/h). 
Vodní sloupec může být sebevyšší a použitý materiál sebelepší, nicméně je třeba si dávat pozor ještě na jednu věc- vypnutí tropika a jeho odstup od vnitřního stanu má také vliv na to, zda zůstanete v suchu. Pokud není tropiko dostatečně vypnuté a vnitřního stanu se dotýká, nastane situace, kdy vlhkost zkondenzovaná na tropiku namočí i stan vnitřní a do toho začne kapat.

Podlepení švů 
je dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje nepromokavost stanu. Ani to, že má tropiko dostatečný vodní sloupec a navíc je správně vypnuté, nezachrání nepromokavost stanu v případě, že nemá kvalitně vyřešené podlepení švů. 

Konstrukce 
stanů jsou různé a každá má nějakou výhodu. Před zakoupením stanu je dobré ho na vlastní oči vidět i postavený, ne vždy povedená konstrukce znamená i dobrou stabilitu. Záleží i na tom jak dobře jde stan vypnout, jak přesně je ušitý, atd. Stabilita a odolnost stanu je nejvýznamnější zejm. ve chvílích silného větru a podobných rozmarů počasí. Pokud není možné stan dobře vypnout, je pravděpodobné, že vás např. "pleskání" volné látky na předsíňkách bude celou noc budit. Horší varianta je ta, kdy není možné tropiko dobře vypnout v oblasti vnitřní komory- při větru se může stát, že se tropiko přilepí na látku vnitřní komory a zkondenzovaná vlhkost vám nateče do stanu.. 

Kapsičky ve stanu
Kapsičky ve stanu mohou velmi pomoct v udržení pořádku ve stanu a následném rychlém sbalení. Šňůrka či háček ve vrcholu kopule zase můžou posloužit jako sušák či jako držák na čelovku.

Barva stanu
může být výhodou i nevýhodou. Jasně oranžové barvy stanů se používají na modely určené pro vysokohorskou turistiku, kdy je dobré, aby byl stan ve chvílích nouze vidět už z dálky. To ale nemusí být vždy právě to co vyhledáváte. Zelená barva krásně splyne s přírodou, ale tmavozelený stan může také posloužit jako malá soukromá pec, v které v létě nebude po východu slunce k vydržení. Světlé barvy stanů jako bílá nebo stříbrná mají zase tu výhodu, že je uvnitř déle vidět. Ideálním kompromisem může být světle zelená, která v přírodě úplně nesvítí a přitom propouští světlo déle než tmavší barvy. 
Jaké jsou výhody a nevýhody konkrétních modelů, které jsme za poslední roky vyzkoušeli my, najdete na: https://www.cestujsemnou.cz/stany-od-hannah 

Tak šťastnou ruku při výběru! ;) 

A co tu máme dál?

Back to Top