O Cicerone průvodcích už jsem psala. Průvodce zaměřené jak na jednodenní výlety, tak na dálkové treky, věnující se praktické stránce putování i historickým souvislostem, mapky, přehledy převýšení, souhrny tras, prostě má slabost pro průvodce jásá no.. 
Mimo jiné lze ale na Cicerone stránkách najít i spoustu článků, ať již přímo či nepřímo související s pobytem nebo pohybem v přírodě. Jeden z nich, na který jsem nedávno narazila, mě naprosto nadchnul! Rozdíl mezi "walking", "hiking", "trekking" a "backpacking"! (Originál článku lze nalézt zde.) Neaspiruji ne skvělý a bezchybný nebo doslovný překlad článku, ale spíše na krátké shrnutí a sdílení mého nadšení, že mi někdo konečně osvětlil ten významný rozdíl mezi těmi (na první pohled i překlad) téměř stejnými slovy. Doplním ještě ale, že celý článek je psán subjektivně, z pohledu autorů Cicerone a zařazení jejich průvodců do vhodné podskupiny aktivit. :)

WALKING A HIKING neboli v mém překladu PROCHÁZKOVÁNÍ

Jednodenní procházky či výlety, od hodiny do 24 hodin, podstatnou podmínkou (ač dle mého názoru šílenou!) je podle Cicerone to, aby chodec během tohoto výletu nespal. Vydáte-li se tedy na tak dlouhou procházku, že zabere 48 chůze a mezitím si nedáte můj milovaný spánek, stále se to bude počítat do jednodenního výletu a do "walking" a "hiking".
Trekking neboli trekování

Trekuje ten, kdo podniká trasu, která bude trvat od jednoho týdne do měsíce nebo i více. Zdá se, že v podstatě do nekonečna! Cicerone sám se vyslovuje (a já jsem z vlastní zkušenosti stejného názoru), že trekováním nelze nazvat chůzi, která trvá méně než týden. Důvodem je to, že víceméně týden trvá postupné "odpoutání se" od každodenních starostí, které chodec pomalu nechává za sebou a místo toho se soustředí na každodenní rutinní činnosti spojené s absolvováním cesty. Při trekování je běžné spát v hostelech, hotelích či horských chatách.
Backpacking neboli spaní s sebou! 

Backpacking je v podstatě to samé co trekking. S jedním podstatným rozdílem. Kdo provozuje backpacking, ten spí ve stanu či pod širákem, většinou si sám vaří a celkově v podstatě 100% svého času tráví "venku". S tím je spojený těžší batoh, jehož váha zákonitě roste právě kvůli nošení všeho co je potřeba k přežití. Výhoda backpackingu (kromě ušetření financí na další cesty!) je zejména v intenzivnějším spojení s přírodou a okolní krajinou. Východy a západy slunce, stejně jako probdělé noci během bouřek a vichrů, podezřelé zvuky v lese, to všechno je prožíváno mnohem intenzivněji, když před tím není kam utéct! S backpackingem je kromě těžšího batohu většinou spojena i větší dlouhodobá únava, menší hygienický komfort (co si budeme povídat, taková horká sprcha po náročném výletu je často k nezaplacení), ale věřím, že také větší radost z dokončení treku! 

Proto se hrdě hlásíme k backpackerům! Všechny nejsilnější zážitky z cest, jak pozitivní, tak negativní, bych neprožila, kdybych nespala venku. A to je přeci ten důvod proč chodit ven, proč chodit ty nesmyslně dlouhé treky! 

A co tu máme dál?

Back to Top