Expres Menu jsou jídla, která jsou tepelně zpracována, sterilována a následně zakonzervována v pytlíku. K jejich konzumaci není potřeba voda, protože nejsou sušená jako většina expedičních jídel a ohřívání je díky jejich konzistenci rychlé a šetří plyn. Jediná nevýhoda je jejich váha, která zcela nekoresponduje s tím, že by si turista naložil na záda kromě všeho co potřebuje na spaní a na přežití ještě zásoby jídla na 14 dní. Nicméně nám v Pyrenejích na GR 11 bylo Expres Menu záchranou! 
Nevýhoda spočívající ve větší váze byla úplně a naprosto vyrovnána tím, že nebylo třeba nosit žádnou vodu na jejich přípravu anebo hledat místo spaní u vody pouze kvůli vaření. Ohřátí dvouporce jídla trvalo asi 3 minutky a díky tomu nám plyn vydržel mnohem delší dobu. Ale hlavně nám Expres Menu pomohlo tím, že jsme občas měli pocit poctivého jídla a to bylo vždy po sérii instantních bramborových kaší, ovesných kaší, těstovin, kuskusů s bujónem a podobného, takové úžasné osvěžení, že se někdy i stalo, že jsme neměli ihned po večeři znovu hlad! 
My si nejvíc oblíbili čočku, omáčky a maso, které jsme používali do vývaru se zeleninou a rýžovými nudlemi. Expres Menu vyrábí i snídaňové kaše a polévky, v tomto případě se ale zřejmě budeme dále držet instantních náhražek, zejména kvůli váze. Nicméně jídla jako kuře na paprice, španělský ptáček nebo svíčková.. ty se instantním jídlem nahrazují hůř! Tady váha nehraje roli a vždycky převáží fakt, že pořádný jídlo prostě vede! A to na dlouhých trecích, když už má člověk v nohách pár set km, nespočet kopců a je zvyklý na batoh, prostě vyhrává na plné čáře. A takové kuře na paprice s výhledem na pyrenejské hory, to je prostě paráda. 
Nadšení a pocity po návratu z GR 11 s Expres Menu jsem popsala v tomto článku na stránkách EM. Ohledně váhy jsme zpočátku maličko váhali, ale kdo viděl film Divočina nebo četl jakýkoliv cestopis z longdistance trail, tak nápad byl hned za rohem- necháme si na trasu poslat balíčky! Tolik radosti jako když jsme se blížili k balíčkům napěchovaným jídlem a dobrotami jsem nezažila! 

 

A co tu máme dál?

Back to Top